|
|
Cognitive flexibility in selected animal models of psychiatric disorders
Janíková, Martina ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Ježek, Karel (oponent)
Kognitivní flexibilita představuje schopnost adaptivně měnit své chování či způsob přemýšlení v závislosti na vnějších podmínkách. Kognitivní rigidita byla popsána u řady psychiatrických a neurovývojových onemocnění, včetně její role v rozvoji a udržování některých symptomů. V této práci jsme se proto zaměřili na studium kognitivní flexibility a dalších behaviorálních charakteristik v několika animálních modelech relevantních ke schizofrenii, obsedantně- kompulzivní poruše a poruše autistického spektra. V myším "two-hit" modelu schizofrenie jsme našli rozdíl mezi skupinami v set-shiftingu a snížený počet parvalbuminových interneuronů v hipokampu u stresovaných myších samic. Překvapivě jsme nezjistili zhoršení v žádném jiném behaviorálním testu. Ve dvou farmakologických potkaních modelech relevantních k OCD jsme ukázali, že agonista dopaminových D2/D3 receptorů quinpirole a agonista serotoninových A1/7 receptorů 8-OH-DPAT způsobily natolik závažné poruchy prostorového učení a paměti v úloze aktivního vyhýbání se místu, že nebylo možné testovat reversal. Léky snižující glutamátergní neurotransmisi, memantin a riluzol, překvapivě ještě prohloubily tento deficit, přestože žádný takový efekt nebyl pozorován v případě, kdy byly aplikovány samostatně. Dále jsme ukázali, že knockout CRMP2 (collapsin...
|
|
|
Využití virtuální reality v terapeutických technikách práce s vtíravými myšlenkami u pacientů s úzkostnými poruchami
Boss, Diana Isabela ; Hocko Fajnerová, Iveta (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce je pilotní studií vzniklou pod záštitou Národního ústavu duševního zdraví. Práce se zabývá možností využití virtuální reality při léčbě vtíravých myšlenek u úzkostných pacientů. V teoretické části jsou popsána stěžejní témata, tedy úzkostné poruchy, se zaměřením na generalizovanou úzkostnou poruchu a obsedantně kompulzivní poruchu, vtíravé myšlenky a virtuální realita. Praktická část je zaměřena na analýzu výzkumných cílů. Prvním výzkumným cílem je ověření adekvátnosti a přijatelnosti virtuální reality při práci s vtíravými myšlenkami. Druhým cílem je srovnatelnost techniky Strastiplného času (běžně využívané při léčbě nechtěných myšlenek) prezentované ve virtuální realitě s její klasickou podobou. Data byla sbírána u pacientů v Národním ústavu duševního zdraví, hospitalizovaných na oddělení 1 nebo docházejících do denního stacionáře 2. Cíle jsou ověřovány pomocí metod kvantitativní analýzy. V rámci této analýzy byly nalezeny podklady pro podporu adekvátnosti a přijatelnosti virtuální reality při terapii vtíravých myšlenek, i srovnatelnost metod Strastiplného času prezentovaného ve virtuální realitě s klasickou podobou. KLÍČOVÁ SLOVA virtuální realita, vtíravé myšlenky, Strastiplný čas, generalizovaná úzkostná porucha, obsedantně-kompulzivní porucha
|
|
| |
|
|
Rodinný a školní život dítěte s obsedantně kompulzivní poruchou
Pokorná, Kateřina ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Hnilica, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá komplikacemi, které přináší obsedantně-kompulzivní porucha dětem školního věku v rodinném i školním životě. Skládá se ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělená do sedmi kapitol a vychází z poznatků odborné literatury a internetových zdrojů. Obsah této části tvoří základní informace o OCD, etiologie, diagnostika, možnosti léčby a tři poslední kapitoly se věnují důsledkům obsedantně-kompulzivní poruchy a problémům, které OCD přináší do rodinného a školního života. Obsahem praktické části je empirické šetření, jelikož hlavním cílem je analýza komplikací, které přináší obsedantně-kompulzivní porucha dětem školního věku v rodinném i školním životě. Výsledků šetření bylo dosaženo pomocí otevřeného, axiálního a selektivního kódování, které umožnilo vytvořit nárys zakotvené teorie. Bylo zjištěno, že OCD se projevuje již v dětském věku a má negativní důsledky nejen na rodinný, ale i na školní život dítěte, a to především v podobě narušené domácí atmosféry a neschopnosti věnovat se plně výuce.
|
|
| |
|
|
Metody sociální práce používané u klientů s duševními poruchami a jejich efektivita
Pomahačová, Kateřina ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
V diplomové práci na téma ,,Metody sociální práce používané u klientů s duševními poruchami a jejich efektivita" jsem se věnovala terminologii, kde jsme se seznámili s obecným pojmem duševní porucha a dále se dozvěděli základní informace o mnou vybraných duševních poruchách jako schizofrenie, afektivní poruchy, konkrétně bipolární porucha, dále neurotické poruchy, konkrétně obsedantně-kompulzivní porucha a v poslední řadě poruchy osobnosti a to konkrétně hraniční porucha osobnosti. Dále jsem se věnovala možnostem léčby duševních poruch, kde jsme se seznámili s prevencí a přístupem sociálního pracovníka, dále se sociálním šetřením, léčbou a s opatrovnictvím osob s duševní poruchou. V poslední řadě jsem se věnovala metodám sociální práce. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zjistit jaké metody sociální práce jsou používány při práci s klienty trpící duševní poruchou, zda vůbec jsou nějaké používány a jaká metoda je používána nejčastěji. Dalším mým cílem bylo zjistit efektivitu používaných metod sociální práce. K dosažení mého cíle jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Dotazník byl tvořen z 11 otázek, které byly polootevřené. V rámci průzkumu jsem došla k závěru, že metody sociální práce jsou poskytovány klientům s duševní poruchou, jsou používány všechny metody sociální práce pro duševně...
|
|
|
Obsedantně - kompulzivní porucha v praxi sociální práce
Hudcová, Josefina ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou obsedantně-kompulzivní poruchy v souvislosti s praxí sociální práce. Upozorňuje na četné problémy úzkostných poruch ve společnosti, rizikové faktory pro rozvoj úzkostných poruch a rizika v sociální oblasti. Dále podrobně analyzuje obsese, kompulze, projevy a diagnostiku OCD a v neposlední řadě i praxi sociální práce a obsedantně-kompulzivní poruchy. Sociální práce s lidmi trpícími obsedantně-kompulzivní poruchou může být celkově náročnější, vyžaduje zvýšenou trpělivost, znalosti sociálních pracovníků/ pracovnic a schopnost používat při práci některé důležité metody. Stejně podstatné je vhodně delegovat klienty či klientky na další odbornou pomoc. Osoby s obsedantně-kompulzivní poruchou si zasluhují podporu ze strany odborníků a přijetí ze strany široké veřejnosti i z toho důvodu je podstatné, aby povědomí o problematice obsedantně-kompulzivní poruchy bylo co největší a aby toto téma nebylo zlehčováno.
|
|
|
Neurální aktivita u stereotypního chování v quinpirolem indukovaném zvířecím modelu obsedantně kompulsivní poruchy (OCD)
Alexová, Daniela ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Kopřivová, Jana (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo určit změny v neuronální aktivitě anteriorní cingulátní kůry (ACC), orbitofrontální kůry (OFC) a mediální prefrontální kůry (MPC) potkanů senzitizovaných agonistou D2/D3 receptorů quinpirolem (QNP) během explorace obohaceného otevřeného pole. Během experimentu byly taktéž vyhodnoceny změny v chování potkanů vyvolané senzitizací QNP a srovnány s předchozími výsledky. K experimentu bylo využito 22 dospělých samců potkanů kmene Long-Evans. Polovině potkanů byla každý den podávána subkutánní injekce quinpirolu v dávce 0,5 mg/kg, zatímco druhé polovině potkanů byl podáván fyziologický roztok. Obě skupiny absolvovaly 10 habituačních sezení v otevřeném poli obohaceném o dva kovové objekty. Chování potkanů bylo nahráváno a byly získány data o lokomoční aktivitě a frekvenci návštěv zón arény. Jedenáctý experimentální den část QNP senzitizovaných a kontrolních zvířat explorovala obohacené otevřené pole (t = 5 minut), zatímco druhá část potkanů byla ponechána jako klecová kontrola. Ihned po skončení experimentu byla pokusná zvířata dekapitována a extrahované mozky byly kryoprezervovány. Za účelem vizualizace neuronální aktivity ACC, OFC a MPC byla na ultratenkých řezech získané mozkové tkáně provedena Arc fluorescenční in situ hybridizace a byly získány podíly Arc exprimujících...
|
|
|
Sociální fungování člověka trpícího obsedantně-kompulzivní poruchou
ŠTEFEK, Marcel
Tato diplomová práce se zabývá vybranými problémy, které může člověku způsobit jeho obsedantně-kompulzivní porucha a jejich vlivem a dopadem na jeho sociální fungování, dále vybranými možnostmi sociální práce, které mohou pomoci k řešení těchto problémů a obnově sociálního fungování. První kapitola této práce je zaměřena na obsedantně-kompulzivní poruchu. V této kapitole se nacházejí základní informace o této duševní poruše, problémech, které způsobuje a jejím vlivu na sociální fungování. Druhá kapitola se věnuje léčbě tohoto onemocnění. Třetí kapitola je zaměřena na sociální fungování člověka trpícího tímto onemocněním. Jsou zde uvedeny vybrané příklady problémů, které může člověku způsobit jeho obsedantně-kompulzivní porucha a jejich vliv a dopad na jeho sociální fungování. Jedná se o příklady z odborné literatury doplněné o příklady z konkrétního případu Petra N.. Čtvrtá kapitola se zabývá vybranými možnostmi sociální práce, které mohou pomoci k řešení těchto problémů a obnově sociálního fungování.
|
|
|
Inhibiční kontrola u obsedantně-kompulzivní poruchy
Francová, Anna ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
Schopnost inhibice odpovědi řadíme mezi exekutivní funkce, které lze definovat jako soubor vyšších kognitivních procesů lokalizovaných zejména v oblasti frontálně- subkortikálních okruhů. Jelikož hlavní symptomy obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD) se zdají být v souvislosti s neschopností inhibovat určité podněty, dalo by se předpokládat, že inhibice odpovědi bude u pacientů narušena. Výzkumy zaměřující se na toto téma přinášejí spíše variabilní výsledky. V našem výzkumu jsme se u pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou zaměřovali na dvě oblasti inhibice odpovědi - na hodnocení behaviorální inhibice, která obecně zahrnuje kontrolu nad chováním (např. kontrolu impulzů), a na hodnocení kognitivní interference (neboli kognitivního zpracování konfliktní informace), která bývá považována za kognitivní složku inhibice a souvisí více s kontrolou nad vnitřními kognitivními procesy nebo obsahy. V první části našeho výzkumu jsme ověřovali hypotézu, zda platí, že větší závažnost obsesí je spojena s mírou narušení schopnosti kognitivní interference, zatímco závažnost kompulzí koreluje s mírou narušení výkonu v testech měřících behaviorální inhibici. Druhým cílem výzkumu bylo objasnění, zda se schopnost inhibice odpovědi liší mezi pacienty podle převažujícího obsahu symptomů. V našem výzkumu jsme konkrétně...
|
host ::
RSS.